Charakter člověka

Osobní spravedlnost

Osobní spravedlnost není dokonalost, ale je to stav, kdy v rámci našich možností se snažíme dělat to nejlepší, čeho jsme právě schopni a pokud víme, že jsme udělali něco, co bylo proti našemu dosavadnímu poznání, měli bychom podniknout nápravu. Ukazatelem osobní spravedlnosti je opět svědomí.

Zdá se, jako by lidé usilující o osobní spravedlnost byli v jakési nevýhodě. Když se utkají s člověkem nespravedlivým, který na ně útočí, oni většinou váhají, aby neublížili. Zvažují, jak to ten člověk myslí. Toho obvykle útočník využije a začne obviňovat. Když je z něčeho obviňovaný člověk, který usiluje o osobní spravedlnost, začne upřímně zpytovat své svědomí a přemýšlí, jestli náhodou opravdu neudělal někde nějakou chybu a pokud ano, bude mít touhu ji nějak napravit. Nespravedlivý taková obvinění smete ihned ze stolu. Nepřipouští si, že by někde mohl mít problém. A pokud ano, rychle hledá výmluvy a sebe ospravedlnění.

Přesto stojí za to usilovat o osobní spravedlnost, protože čistá mysl a čisté srdce přináší čistou radost.

A tento druh radosti se jiným způsobem získat nedá.