Charakter člověka

Dvojníci a Náhražky

Jak je uvedeno v kapitole „Dva světy“, jsme dvojí povahy a záleží, jestli si vybereme svět těla nebo svět ducha.

Podvědomě v nás, hluboko v nás jsou zakotveny naše duchovní potřeby, protože naše podstata je duchovní. Pokud se tedy snažíme uspokojit potřeby našeho ducha, musíme chápat mechanismy s tím spojené a nezaměňovat je s potřebami těla. Pokud jim nebudeme rozumět, může se stát, že je budeme nevědomě zaměňovat.

Tak jako se někteří snaží živit některými průmyslově vyrobenými potravinami, které v sobě obsahují jenom málo živin a zbytek jsou levná a nevýživná plnidla, tak se někteří uchylujeme ke konzumaci činností, které v sobě obsahují jen velmi málo živin duchovních, ale obsahují mnoho balastu, který ducha nenasytí. Takoví lidé strádají, protože ačkoliv svoji duši „sytí“, jejich duše i tak hladoví neuspokojením a lační stále po dalším a dalším. Naneštěstí, pokud si neuvědomíme a nedokážeme rozlišit, co je skutečná výživa našeho ducha, můžeme strávit roky a roky, potažmo celý život, pojídáním „ničeho“, abychom na sklonku svého života zjistili, že jsme vlastně i nadále žalostně vyhládlí a vyzáblí, ačkoli, paradoxně, jsme se celou dobu snažili živit.

Pokud se lidé snaží uspokojovat jenom potřeby těla a ne také potřeby ducha, nutně strádají, protože obě potřeby jsou zde a obě volají po uspokojení. Potřeby těla jsou „viditelnější“, snadněji je identifikujeme, jsou „na očích“. Když má tělo nedostatek živin, řekne si. Nedostatek energie, řekne si. Potřebujeme spát, jíst, pít odpočívat. Je-li tělo nemocné, často na to upozorní bolestí. Pak je potřeba přistoupit k léčbě.

Naše tělo nebylo vytvořeno jen tak, náhodou. V mnohém připomíná vlastnosti našeho ducha. I náš duch má hlad a žízeň, i náš duch může být nemocný a cítit se špatně. I náš duch může být léčen a vyléčen.

Na lásku se můžeme dívat buď z pohledu těla, nebo z pohledu ducha. Jsou to dvojníci.

Na radost se můžeme dívat též z těchto dvou pohledů.

Podobně sláva a moc a další termíny.

Pokud náš duch hledá těch věcí duchovních, ale tělo mu nabízí obdoby tělesné, je duch zmaten. Dostává náhražky, které na první pohled vypadají stejně, ale ve skutečnosti jsou jiné podstaty a tudíž přinášejí i jiné konečné plody.