ÚVOD
ČÁST 1. Charakter člověka – DEFINICE
ČÁST 2. Charakter člověka – PRINCIPY
ČÁST 3. Naše současnost a minulost
ČÁST 4. Co tedy můžeme dělat ?
ČÁST 5. Charakterové vlastnosti
Vliv charakteru na jednotlivce
Vývoj charakteru pozitivním směrem umožňuje člověku nabírat sílu, pomáhá napřít síly jedním směrem, netříštit je na věci nedůležité a marné. Také pomáhá být užitečnějším a bezpečnějším pro druhé, ale zároveň prožívat větší vnitřní štěstí.
T.G. Masaryk vyjádřil moudře potřebu charakteru ohledně vztahu člověka k bohatství: „ … nepodléhat materialismu, třeba by byl ověšen sebekrásnějšími frázemi mravními, náboženskými, jakýmikoli, nýbrž být pánem peněz, umět čestným způsobem peníze vydělávat a šlechetným způsobem umět jich užívat.“ (T.G. Masaryk - Ideály humanitní).
Doufám, že každý z nás máme tu výsadu mít kolem sebe opravdové přátele. Nemyslím tím ty, kteří se k nám znají, jenom „když z toho něco kouká“, ale opravdové přátele, kteří stojí věrně a neochvějně po našem boku, ať se děje cokoli. Právě ve vypjatých situacích si uvědomujeme nejlépe, jaký poklad je opravdové přátelství, jakou sílu a podporu dává. Můžeme pociťovat opravdovou a hlubokou radost, že nám až naskakuje husí kůže a oči se nám zalijí slzami. V tu chvíli máme příležitost poznávat a pociťovat hlubokou věrnost, úctu a přátelství.
Opravdové přátelství nelze založit jinak než na pozitivních charakterových hodnotách. Čím více jsou jednotlivé složky pozitivně rozvinuty, tím větší sílu má každý konkrétní jedinec poskytovat pomoc kolem sebe a my to můžeme cítit. V tom spočívá opravdovost. V opravdovosti není místa na lež (alespoň ne na tu vypočítavou a ubližující).
Pozitivní rozvoj našeho charakteru nám umožňuje být dobrým manželem, manželkou, synem, dcerou, kamarádem, sousedem, zaměstnancem, zaměstnavatelem, řemeslníkem, podnikatelem, politikem … kýmkoli.
Pozitivní rozvoj našeho charakteru umožňuje, aby se muž stal opravdovým mužem a žena opravdovou ženou.
Muž
Co je dnes idolem mužnosti ? Nestávají se náhodou stále více muži něčím jiným, než po staletí byli ?
Dříve se říkalo: „Chlap drží slovo.“ Když moje generace a generace přede mnou byly mladé, ještě jako kluci jsme s nadšením četli o hrdinech Vinnetou a Old Shatterhand, chtěli jsme být čestní a odvážní jako oni. Chtěli jsme bránit dobro. Mnoho generací bylo ovlivněno Rychlými šípy a dalšími díly. Proč se to tak líbilo ? V mladých mužích se probouzely ideály, cítili z toho radost, byli na sebe zdravě hrdí. Co je ideálem současného muže ?
Každoročně probíhá soutěž Muž roku, kde se hodnotí krása muže, jeho postava, svaly, vzhled a charizma.
Nic proti tomu. Jen zamyšlení: co když takový muž onemocní, stane se mu úraz, zestárne, nebo cokoliv jiného, co jaksi vyřadí z provozu tuto jeho hodnotu. Na co bude vzpomínat na smrtelné posteli ?
V čem je užitečné, že je někdo krásný a svalnatý ? Jak to pomůže společnosti ? Soustřeďujeme se na povrch, ale to co je skutečně důležité je vnitřek. O vnitřku spíše vypovídá soutěž „Táta roku“ nebo „Manžel roku“.
Rudyard Kipling ve své básni „KDYŽ“ geniálně vystihl ideál mužnosti. Je dobré podotknout, že tato báseň je z roku 1895. I přes její stáří je stále žijící, známá a respektovaná. V roce 1995 byla zvolena nejoblíbenější britskou básní v hlasování stanice BBC. Je to o charakteru muže.
Co kdyby soutěž „Muž roku“ měla následující kritéria ? Kdo by z nás obstál ?
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům společným jsi kryt,
když nezoufáš, ač pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku,
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže >Vytrvej!<
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: "svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!"
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi
a co je víc: pak, synu můj jsi muž!
Ženy
Ženy mají některé specifické, v populaci převažující, typické vlohy. Soucit, schopnost vcítit se do druhého a tak mu poskytnout účinnou pomoc. Možnost myslet současně na několik věcí a vyhodnocovat je jiným způsobem, než většina mužů. Schopnost milovat. Mateřská láska je neuvěřitelně silná. Něha. Je úžasné, když se tyto ženské vlohy a schopnosti zkombinují s pozitivními charakterovými vlastnostmi. Vznikají vznešené ženy, ženy velké ceny. Vznešeností nemyslím nadýmaní se pýchou, ale naopak pokorné a přemýšlející, jak někomu pomoci. Pokud se ale v ženě s takovými ženskými vlohami začnou rozvíjet negativní rysy, dokáže být hrozným nepřítelem. Různá umělecká díla se zaměřují právě na popisování následků, kdy se některé ženy začaly projevovat s charakterově negativními rysy. Nesouvisí náhodou nějak s tímto případem i přísloví „Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou“ ?
Jen tak mimochodem - všimli jste si, že na ženu, byť podle těla sebekrásnější, může být pro některé pohled poněkud znepokojující, nemá-li v sobě i dobré vnitřní vlastnosti ? Nemá-li v sobě „světlo“ - vnitřní krásu ducha, pokud disponuje jenom vnější krásou těla, jakoby tam něco ještě chybělo. Naopak, žena, která nemusí být světem zcela hodnocena jako „krásná“, může být ve společnosti velmi vysoce respektovaná a oblíbená, vnímaná s úctou a obdivem, má-li v sobě rozvinuté pozitivní vlastnosti. „Něco“ je na ní krásného.
Mladí lidé, mládež
Stav mládeže je předobrazem naší budoucnosti. Je něco úžasného se dostat do kolektivu mladých lidí, kteří se rozhodnou spolupracovat, je jedno celkem na čem, pokud je to založeno na pozitivních hodnotách. Ve skupině panuje nadšení, které inspiruje i ty, kteří mezi ně přicházejí na návštěvu. Panuje radost. Radost ze sebe, pokorná hrdost ze své hodnoty, radost, pokud se povede něco vytvořit, vyrobit, vymyslit, zorganizovat. Pokud se do toho ještě vloží poskytování pomoci druhým, radost se násobí. Mladí lidé, kteří touží po vzdělání nebo zdokonalení se v jakékoli dovednosti, si váží věcí kolem sebe, jsou to ti, kteří se pravděpodobně v budoucnu postarají o blaho své i ostatních, pokud svoje hodnoty neopustí.