ÚVOD
ČÁST 1. Charakter člověka – DEFINICE
ČÁST 2. Charakter člověka – PRINCIPY
ČÁST 3. Naše současnost a minulost
ČÁST 4. Co tedy můžeme dělat ?
ČÁST 5. Charakterové vlastnosti
Naše touhy
Před tím, než budete pokračovat ve čtení této kapitolky, by bylo užitečné, kdybyste ve své mysli provedli nejprve jeden experiment.
Zkuste být na klidném místě, kde vás nic nebude rušit. Zavřete oči, pohodlně se usaďte a zkuste se oprostit od všech pravidel typu „musíš, nesmíš, neměl bys, měl bys“, která běžně nosíte v mysli a ponořte se co nejhlouběji do vaší duše, do vašeho nejhlubšího nitra a zkoumejte, pozorujte a hledejte, po čem vaše duše (srdce) nejvíce touží. Kam vás to táhne. Neciťte se ničím omezeni. Ani možnostmi času, prostoru, cestování ani penězi, ani tělesnými možnostmi, ani tím, co by si o vás mohli myslet druzí, ničím. Prostě buďte jenom sami sebou. Sněte dostatečně dlouhou dobu a pátrejte v sobě. Představte si, že nyní můžete cokoli, co byste chtěli. Co by to bylo ? Zkuste takto identifikovat alespoň jednu touhu („váš tajný sen“), ale můžete i více, ale pak si je zkuste seřadit podle priorit. Máte to ?
To, po čem nejvíce toužíte, je ve skutečnosti to, co řídí váš život.
Je nesmírně důležité si uvědomit, po čem nejvíce toužíme. Musíme být ale k sobě zcela upřímní - tedy musíme respektovat pravdu. Nemá cenu si nic nalhávat. (viz kapitola „Respektování pravdy“).
Touha je skutečným motorem našeho já. Je to ta nejsilnější motivace, jaké jsme schopni.
Je velký rozdíl mezi touhou a lpěním. Touha je to, co nám dává energii jít kupředu. Lpění je touha, která se vymkla z naší kontroly a místo, abychom ovládali my ji, ona ovládá nás. Lpění je neovladatelný stav. Je to jako magnetická přitažlivost, tak velká, že ať se budete snažit jít jakýmkoli směrem, nakonec stejně skončíte u magnetického pólu. Touha v podobě lpění je jako kotva (podobně jako v kapitole „Odpuštění“), která nás zbavuje svobody. Touha je jako provaz, kterým je větroň připojený k motorovému letadlu. Díky touze můžeme vzlétnout, i když sami motor nemáme. Pokud se ale nejsme v pravý čas ochotni odpoutat, přijdeme o naši svobodu a poslání létat jako větroň. Místo toho se nadále necháme vléct motorovým letadlem, což se nakonec pro nás může stát i osudovým.
Někdo nejvíce touží po cestování, jiný po svobodě a nevázanosti na cokoli. Někdo jasně nejvíce touží po majetku, po moci, po slávě. Někdo po sexuálním uspokojení. Někdo má niternou touhu něco tvořit, něco objevovat, analyzovat, …
Každopádně to, co je naše nejniternější touha, náš vnitřní hlas, to je to, co nás směřuje v dalším životě.
Někdo „věří“ tomu, že své touhy nemůže změnit (i když by chtěl). Může. Budeme se tím zabývat v další kapitole.