ÚVOD
ČÁST 1. Charakter člověka – DEFINICE
ČÁST 2. Charakter člověka – PRINCIPY
ČÁST 3. Naše současnost a minulost
ČÁST 4. Co tedy můžeme dělat ?
ČÁST 5. Charakterové vlastnosti
Naše skutečné motivace v jednání
Ohromnou dávku upřímnosti a čestnosti potřebujeme sami vůči sobě, když zkoumáme naše skutečné motivy k tomu, co se chystáme udělat, nebo co jsme již udělali. Může to být někdy velmi těžké, ale je to nesmírně důležité. Můžeme mít tendenci pravé motivy zastírat, nebo si namlouvat, že motivem pro náš záměr, je něco jiného, než skutečnost. Pokud nejsme schopni rozpoznat náš pravý motiv, nebo nejsme ochotni si ho přiznat, jsme v područí iluze.
Co je náš opravdový záměr ? Proč to chci udělat ?
Abych druhému opravdu pomohl ? Udělal mu radost ? Potěšil ho ?
Nebo se spíše někomu snažím zalíbit ?
Dělám to z vypočítavosti ?
Nebo jen že se to ode mne očekává ?
Chci tím někomu ublížit ?
Zesměšnit ? Ponížit ? Přitížit někomu ? Pomstít se ?
Řekněme, že naším záměrem je vždy mluvit pravdu. Můžeme se ale dostat do situace, kdy bychom mohli pravdou možná někomu ublížit. Je důležité být k sobě upřímný, být zcela pokorný, vzdát se jakéhokoli svého chtění a touhy a zůstat vnitřně „potichu“ (nekřičet uvnitř sebe znamená nemít v sobě žádné osobní touhy, ve smyslu být připraven přijmout pravdu, ať bude jakákoli). Pak teprve začínáme být schopni uvidět věci správně. Pak teprve jsme schopni odhalit, jestli naše skutečná motivace neříct pravdu, je přání dobra druhé osobě, nebo naopak, jestli se za naším záměrem skrývá poškození dané osoby, nebo třeba náš strach o sebe.
Naše skutečné motivace rozhodují o tom, jaký je nakonec výsledek naší činnosti.
Představte si, že zadáte svému dítěti (již dostatečného věku a schopností) vyluxovat obyvák. Ono jde a vyluxuje. Za 5 minut hlásí splnění úkolu. Luxoval po celé ploše ? V podstatě ano. Jaký je výsledek ? Můžete jít a pokoj přeluxovat. Vám to bude trvat minimálně 25 minut. Oba jste vyluxovali. Oba celou plochu. Ale přesto byl výsledek výrazně jiný. Proč ? Možná, že byl rozdíl v záměru. Vaše dítě vyluxovalo, aby vyluxovalo, aby splnilo svůj úkol. V jeho očích luxovat nemusí znamenat „provádění činnosti tak, aby koberec byl čistý“, ale prohnat se hubicí po koberci po celé ploše v co nejkratším čase, „aby bylo vyluxováno“ (provedení činnosti bez ohledu na výsledek). Díky jinému záměru jsou i výsledky jiné - tomu záměru odpovídající. Po někom na koberci i po luxování zůstane nepořádek, po někom bude koberec čistý.