Můžeme měnit naše charakterové rysy ?

Občas slyším odpověď „Ne, já už jsem prostě takový“. Je mi líto těch, kteří pevně věří tomuto omylu a nepřipouští jinou možnost. My se měnit můžeme. A nejen to. Naše změna se promítne na ty, kteří jsou v našem okolí. Nepodceňujme vliv jednoho člověka na druhého. Sami máte určitě podobnou zkušenost. Pokud se v něčem změníme, možná, že budeme trochu „trčet“, ale tím budeme zároveň učit druhé, protože si té změny všimnou.


ÚVOD

ČÁST 1. Charakter člověka – DEFINICE
Integrita charakteru
Vliv charakteru na jednotlivce
Vliv charakteru na rodiny
Vliv charakteru na společnost
Vliv charakteru na politiku
Hodnoty
Příběh o rybách a o toleranci hodnot
Můžeme měnit naše charakterové rysy ?
Kterým směrem ?
Změna charakteru
Cyklus vývoje charakteru

ČÁST 2. Charakter člověka – PRINCIPY
Respektování pravdy a Iluze
Čestnost v záměru, čestnost v úmyslu
Hledání radosti
Dva světy, sebestřednost a radost
Život mezi dvěma světy
Zákon entropie
Svobodná vůle
Svědomí
Sebevědomí
Syndrom uvařené žáby
Zodpovědnost nebo lhostejnost ?
Po šroubovici nahoru nebo dolů ?
Nevíme, co ještě nevíme, aneb růst poznávání
Poznávání díky pokoře a touze
Omezené obzory a let balónem
Naše skutečné motivace v jednání
Jedinečnost a nepoznatelnost
Dvojníci a Náhražky
Duchovní principy – používání nebo zneužívání ?
Naše touhy
Jak trvale změnit naše niterné touhy ?
Mysl
Odpuštění
Láska
Osobní spravedlnost
Posvátnost
Překážky a zkoušky v našem životě
Termíny na povrchu a pod povrchem
Rodina
Kultivace charakteru, Vzory a Etalony
Z pohledu evangelia Ježíše Krista

ČÁST 3. Naše současnost a minulost
Rakovina společnosti

ČÁST 4. Co tedy můžeme dělat ?

ČÁST 5. Charakterové vlastnosti
Čestnost, poctivost, důvěra
Úcta, uctivost, ohleduplnost
Vděčnost
Závist
Pokora a pýcha
Laskavost, dobrota
Odvaha
Soucit
Vytrvalost, píle
Skromnost
Mírnost
Sebeovládání
Obětavost

Osobní spravedlnost

Osobní spravedlnost není dokonalost, ale je to stav, kdy v rámci našich možností se snažíme dělat to nejlepší, čeho jsme právě schopni a pokud víme, že jsme udělali něco, co bylo proti našemu dosavadnímu poznání, měli bychom podniknout nápravu. Ukazatelem osobní spravedlnosti je opět svědomí.

Zdá se, jako by lidé usilující o osobní spravedlnost byli v jakési nevýhodě. Když se utkají s člověkem nespravedlivým, který na ně útočí, oni většinou váhají, aby neublížili. Zvažují, jak to ten člověk myslí. Toho obvykle útočník využije a začne obviňovat. Když je z něčeho obviňovaný člověk, který usiluje o osobní spravedlnost, začne upřímně zpytovat své svědomí a přemýšlí, jestli náhodou opravdu neudělal někde nějakou chybu a pokud ano, bude mít touhu ji nějak napravit. Nespravedlivý taková obvinění smete ihned ze stolu. Nepřipouští si, že by někde mohl mít problém. A pokud ano, rychle hledá výmluvy a sebe ospravedlnění.

Přesto stojí za to usilovat o osobní spravedlnost, protože čistá mysl a čisté srdce přináší čistou radost.

A tento druh radosti se jiným způsobem získat nedá.