Charakter člověka

Část 1.

Charakter člověka - definice

Když si budeme v naší mysli procházet postupně náš každodenní život, krok za krokem, zjistíme, že téměř všude, do každé životní situace, se nějak promítají naše charakterové vlastnosti, ale i charakterové vlastnosti lidí, se kterými komunikujeme. Kvalita našich vztahů je závislá na stavu našich charakterů. Kvalita našeho života je v mnohém značně určena našimi charakterovými vlastnostmi.

Na našich silnicích potřebujeme často trpělivost, spíše než zlobu.

Členové naší rodiny na nás možná nejvíce ocení laskavost, spíše než nerudnost.

Když chceme vystudovat střední nebo vysokou školu, potřebujeme k tomu víru, že to dokážeme.

Pokud se něco chceme naučit, potřebujeme pokoru a houževnatost.

Když chceme mít děti, obvykle potřebujeme něco obětovat.

Od politiků očekáváme poctivost. Zaměstnavatel očekává poctivost od nás. My očekáváme poctivost od řemeslníků.

Pokud nechceme být nadosmrti vězni sama sebe, potřebujeme umět odpouštět.

Od rodinných příslušníků a přátel očekáváme upřímnost.

Dobrota umí pohladit po ztrápené duši a dodat naději.

Nezištná pomoc v nouzi vzbuzuje vděčnost.

„Charakterovými vlastnostmi“ zde myslím shora zmíněné vlastnosti. Neberu zde v potaz různé typologie osobnosti (temperament jednotlivce - například typické dělení na sangvinik, cholerik, melancholik a flegmatik). Tento temperament může výrazně ovlivňovat naše charakterové vlastnosti, ale co je důležité, změnou našeho charakteru můžeme dost výrazně zpětně ovlivnit projevy našeho temperamentu.

Existuje nějaká vlastnost (například trpělivost) sama o sobě ? Myslím, že ne. Myslím, že trpělivost, podobně jako všechny ostatní takzvané vlastnosti neexistují samy o sobě, ale jsou jenom projevem stavu našeho charakteru. Pokud nejsme trpěliví, je tam k tomu nějaký důvod, nějaký náš postoj způsobuje netrpělivost. A tak, soustředit se na trpělivost a snažit se ji změnit samu osobě, může být stejně těžké, jako ohnout stín našeho vzpřímeného těla. Chceme-li ohnout stín, potřebujeme ohnout tělo. Chceme-li změnit vlastnost, potřebujeme změnit náš charakter.

Confucius řekl: "Abychom udělali pořádek ve světě, musíme nejdříve udělat pořádek v národě; abychom udělali pořádek v národě, musíme nejdříve udělat pořádek v rodině; abychom udělali pořádek v rodině, musíme nejdříve udělat pořádek ve svém osobním životě; abychom udělali pořádek ve svém osobním životě, musíme udělat pořádek ve svém srdci."

Udělat si pořádek ve svém srdci není nic jiného, než pořádek ve svém nitru, ve své duši, nebo-li zorganizovat náš charakter a naše hodnoty.

Když budeme zkoumat cokoli kolem nás, co souvisí s člověkem, dojdeme k překvapivému závěru - ve všem tom je nesmazatelný otisk jeho charakteru. Paradoxně, pakliže je vše naším charakterem tak zásadně ovlivněno, kolik z nás se svým charakterem cíleně zabývá a zušlechťuje ho ?

Kolik času věnujeme ráno našemu tělu, našemu vzhledu ? Samozřejmě, že si přejeme vypadat dobře - jednak sami před sebou, jednak i před druhými, aby se nás ráno na chodníku nebo v tramvaji někdo nezděsil :-).

A kolik času a péče věnujeme našemu srdci, našemu nitru ? Zkoumáme jeho stav nebo raději před naším nitrem utíkáme, protože podvědomě cítíme, že tam je něco, co vlastně ani nechceme vědět a vidět ? Snažíme se zjistit, jak je naše nitro naladěno? Víme, kam chceme směřovat ? Máme jasno v našich hodnotách. Děláme si duchovní rozcvičku ? Nebo ven vycházíme s tím, že je naše srdce naplněno podrážděností, křivdou, uražeností, žalem, závistí, nebo dokonce zlobou nebo hněvem … ? Pokud je to to druhé, vycházíme sice ven na povrchu možná upravení, ale pod rouškou make-upu, laků, deodorantů, značkových obleků, hodinek a mobilů zároveň vychází na ulici i náš duchovní kostlivec.

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“ T.G. Masaryk.

Náš charakter (naše charakterové vlastnosti) zásadním způsobem určují, jaký máme vztah k sobě i k druhým lidem kolem nás. Jaký život tedy prožijeme. Náš charakter nás všechny ovlivňuje den za dnem, okamžik za okamžikem. Naše charakterové vlastnosti určují, do jaké míry jako společnost i jednotlivci vytváříme prostředí spolupráce, radosti a klidu, nebo naopak žijeme v atmosféře zloby, strachu, nenávisti a boje. Proto se v tolika uměleckých dílech vyskytují postavy ztvárňující různé charakterové rysy a ve školách provádí studenti rozbory děl, jejichž součástí je zkoumání charakterových vlastností hlavních hrdinů. Poučujeme se z toho ?

Všeobecně přijaté hodnoty v dané společnosti jasně určují, jak se společnost bude vyvíjet, kam směřuje.

Je-li například lhaní, podvádění a jakákoli jiná forma nečestnosti převažující hodnota společnosti, její směr bude výrazně jiný, než u společnosti, kde bude převažovat čestnost. Nelze, aby při použití dvou odlišných cest byl výsledek stejný ! Kdo trochu cestujete po světě, doufám, že mi dáte za pravdu, že základní hodnoty a rysy jsou v různých národech zřetelně vidět a mohou se výrazně lišit - a to v obou směrech - někde více k pozitivním, někde více k negativním hodnotám.

Jaké důsledky má, pokud v naší mysli necháme pracovat hněv ? Podobně, jaké důsledky má, pokud ve svém mysli necháme pracovat zlobu, zášť, závist, nenávist, touhu po pomstě, pocit křivdy a další negativní postoje ?

Velmi obdivuji autory televizního seriálu „O ztracené lásce“ (natočený Českou televizí v roce 2002). Především v prvních dílech je ukázána naprosto ojedinělá plejáda charakterů a rysů a toho, co způsobují. Je tam mnohé ukázáno ve své nahotě a krutosti tak, jak to v reálném životě funguje. Pro někoho natolik děsivé, až se mu to nelíbí, ale přesto velmi výstižné a popisující realitu života. Toto dílo působí jako slabikář charakterů. Díky výborným hereckým výkonům, díky hudbě, kameře a samozřejmě díky úžasnému scénáři, jsme doslova vtaženi do scén, které často až drásají srdce, jak jsou upřímné a ze života.